Vzestupy a pády
Vzestupy a pády mladoboleslavských oddílů ledního hokeje a kopané
V jednom z našich minulých dílů podcastu jsme řešili situaci kolem hokeje a fotbalu v našem městě. Je to již 9 měsíců staré video, které je v mnoha ohledech stále aktuální, přestože se situace neustále mění a vyvíjí. Fotbalisté na rozdíl od hokejistů již vstoupili do své ligové části a po třech zápasech mají na svém kontě 2 body, hokejisté se teprve na novou sezonu připravují.
Snahou článku je porovnat dva sportovní kluby z našeho města a pokusit se najít možné odlišnosti a společné faktory úspěchů i neúspěchů. V tomto článku nejde o aktuální taktické rozbory, hodnocení kádrů nebo shrnutí jednotlivých utkání. Pro pochopení celé situace a rozlišnosti se pokusíme jít zhruba 10 let do minulosti, tak abychom měli data a poznatky, které můžeme analyzovat. Důležité je si uvědomit, že ve sportu se většina rozhodnutí ukáže až časem, ale je nutné dělat taková rozhodnutí, která vedou k cíli, jež si klub vytyčí, a zároveň být trpělivý a nebát se občas udělat razantní změnu nebo více investovat. Vše však v duchu svého vytyčeného cíle a koncepce - filozofie klubu. Ta by měla být komunikována s diváky, tak aby se s ní mohli ztotožnit.
Pojďme se tedy podívat na hlavní rozdíly mezi BK Mladá Boleslav a FK Mladá Boleslav.
Předem upozorňujeme, že článek je delší a zabere vám více času, takže si udělejte pohodlí, připravte si občerstvení a přejeme příjemné čtení.
Základní fakta a historické okénko
BK Mladá Boleslav
Rok založení: 1908
Majitel: Mgr. Jan Plachý, MBA
Sportovní manažer: Radim Vrbata, Václav Nedorost
V nejvyšší soutěži od: 2014
Největší úspěchy: 2x 4. místo (20/21, 21/22)
Počet trenérů od roku 2012: 6 (Výborný, Augusta, Kýhos, Hořava, Rulík, Čihák)
FK Mladá Boleslav
Rok založení: 1902
Prezident klubu: Josef Dufek
Sportovní manažer: František Mysliveček
V nejvyšší soutěži od: 2004
Největší úspěchy: 2. místo (05/06), 3. místo (06/07, 13/14), 2x vítěz poháru (2010, 2015)
Počet trenérů od roku 2012: 9 (Minář, Koubek, Jarolím 2x, Kalvoda, Svědík, Uhrin ml, Weber, Hoftych)
Od chaosu k ustálení
2008 - 2012
Bruslařský klub z Boleslavi zažil od roku 2008, kdy postoupil do nejvyšší soutěže, čtyři barážové účasti a jeden pád zpátky do první ligy (2011/2012). V tu dobu angažovali "Bruslaři" do svých řad hráče, kteří již měli svou hvězdnou kariéru za sebou, a bylo veřejným tajemstvím, že si hráči do Boleslavi chodili vydělat slušné peníze. I na pozici trenéra se střídali různí hokejoví odborníci, průměrně docházelo ke dvěma výměnám za sezonu. S tím se střídali i sportovní manažeři. Při pohledu na seznam trenérů, kteří se zde vystřídali vidíme, že se jedná o jména, o kterých po angažmá v Boleslavi nebylo vidu ani slechu.
2012 - 2022
Po pádu do první ligy se kádr i trenérské obsazení vyčistilo. Klub navíc změnil logo a začal se ubírat jiným směrem. Majitelé klubu si uvědomili, že to chce ráznou změnu a pokusili se nastartovat novou éru směřování klubu. I změna loga je ve sportu důležitým signálem pro fanoušky a soupeře. Klub se odstřihává od minulosti a snaží se nastartovat něco jiného.
Tým přebral matador František Výborný, nejdříve s Jiřím Slabým, a poté s Marianem Jelínkem. Klub se ustálil a po dvou letech se vrátil do nejvyšší soutěže. V dresu Boleslavi řádila útočná formace Hy-Mu-Le (Hyka, Musil, Lenc), zkušení Výborný s Trončinským, dále jsme mohli na soupisce najít Klepiše, Pacovského, Jarůška, Maxwella nebo Žejdla s Orsavou. O většině hráčích můžeme říct, že v Boleslavi zažili svůj "primetime". Nepovedl se příchod Vampoly, od kterého se čekalo rozhodně více a jeho plat byl velkou položkou. Po pěti letech skončil na lavičce František Výborný, kterého nahradil Patrik Augusta, ten byl odvolán a na jeho místo přišel Vladimír Kýhos (2017/2018). Ten byl následně také odvolán a na jeho místo nastoupilo trio Hořava-Rulík-Patera (2018/2019), po sezoně skončil Miroslav Hořava a zůstal pouze Rulík s Paterou a začalo nejúspěšnější období BK. Dvě 4. místa na konci sezony, jedno 4. místo po základní části v sezoně, která skončila dříve kvůli covidu. Po čtyřech a půl letech skončil Radim Rulík na lavičce Boleslavi a nahradil ho Ladislav Čihák. Uvidíme jak dlouho na lavičce vydrží.
Klub začal postupně dávat větší šanci odchovancům nebo hráčům, kteří přicházeli do klubu v juniorském věku, namátkou Flynn, Bernad, Růžička, Najman, Kousal, Moravec, Kotala. Bohužel partnerským klubem Boleslavi se stalo Ústí nad Labem, které je přece jen vzdálené 80 km a kluby fungovali spíše na bázi výměn hráčů, takže klub neměl vyloženě partnerskou spolupráci jako třeba Liberec (Benátky) nebo Třinec (Frýdek-Místek). Tato spolupráce stojí ohromné množství peněz a je nutné si uvědomit, že v hokeji je mnohem méně peněz než ve fotbale, také je zde menší základna hráčů a v neposlední řadě hřiště není na každé vesnici.
V roce 2014/2015 se umístili junioři na 2. místě v lize.
Díky redakci klubu se můžete podívat na složení kádrů a trenérských obsazení v minulých letech: https://www.bkboleslav.cz/zobraz.asp?t=historie-umisteni
Radim Vrbata
Důležitou osobou v éře, kterou jsme teď popsali je Radim Vrbata, který byl v letech 2011-2015 třetinovým majitelem klubu a od roku 2018 se pohybuje ve vedení klubu. Radim Vrbata je odchovancem klubu, který zažil bohatou a úspěšnou kariéru v NHL. Má tedy rozhled a vztah ke klubu i vzhledem k tomu, že má v mládeži svého syna, můžeme najít u mládeže zajímavá jména na trenérských postech (Drábek, Pletka, Haken, Hanzlík, Schwarz, Šindelář).
Přestupy a osa týmu
Klub také pod vedením Radima Vrbaty a Václava Nedorosta změnil strategii na přestupovém trhu. Snaží se vytipovávat zajímavé hráče, kteří mají potenciál, bez ohledu na jejich národnost. Hráče se snaží zapracovat do týmu, zlepšit a prodat nejlépe do zahraničí. Opět si musíme připomenout, že přestupové částky nejsou v hokeji, tak velké jako ve fotbale. Pokud extraligový klub prodává hráče do NHL dostává "drobné" v porovnání s fotbalem, kde pokud klub prodává hráče do zahraničí inkasuje mnohem více. Oproti nákupům Divíšků, Balaštíků, Kočích, Jirušů apod. příjemná změna strategie. Pokud si k tomu připočteme zapracovávání mladíků z akademie, může vzniknout zajímavý koktejl, který se může v budoucnu vyplatit a tým může bojovat o medaile.
Podle zpráv z klubu nastavilo vedení jasný platový strop a nechce hráče přeplácet. Základní plat největších hvězd se pohybuje lehce přes 100 tisíc korun, zajímavější jsou ovšem bonusy za úspěchy, kde si mohou hráči přijít na pěkné peníze. Ti tak mají motivaci odevzdat pro klub maximum a "vyhrát" si lepší angažmá. Jako motivace jim může sloužit cesta Zohorny, Skalického nebo Kelemena.
Cestou mezi elitu se také dařilo vždy vytvořit osu týmu, která vydržela minimálně 2 roky. U brankářů počínaje, přes obranu až po útok. Zároveň se dařilo zapracovávat mladé hráče z akademie, kteří se mohli učit od zkušených hráčů jako Výborný, Broš, Toman, Klepiš, Vondrka, Ševc, Pláněk a další. Na českou ligu stále nadstandartní hráči. Zároveň každý z hráčů má v týmu určitou roli, se kterou je seznámen, proto můžeme mít ve čtvrtém útoku hráče, kterým je přes 30 let (Eberle, Bičevskis, Stránský). To značí, že hráči jsou důkladně skautováni. I když ne každý trejd se povede, mohou diváci a fanoušci vidět určitou koncepci a snahu o dosazování dílků do skládačky. Mementem budiž minulá sezona (2021/2022) a atmosféra v kabině, odchod Pavla Patery a trejdy, které se ne úplně povedly.
Z vrcholu do průměru
2004 - 2010
Ve fotbalovém příběhu musíme jít až do roku 2004. Mladá Boleslav postupuje do první ligy a po prvním ročníku v lize se zachraňuje. Následující sezony budou nejlepší v historii - Boleslav končí na druhém a třetím místě. Svádí nezapomenutelné bitvy v evropských soutěžích a stadion je skoro na každý zápas vyprodán. Město žije fotbalem a vedení se netají nejvyššími ambicemi. V tu dobu se proslýchá, že má Boleslav třetí nejvyšší rozpočet v lize (Sparta, Slavia, Boleslav). Přesto se snaží držet osu týmu (Miller, Rolko, Matějovský, Kulič, Pecka, Ševinský a další) a zapojuje mladé odchovance (Chramosta, Fabián, Kysela, Bořil, Zahustel apod.). Na střídačce kraluje 3 roky Dušan Uhrin mladší, který klub opouští v roce 2007. Klub své nejlepší období korunuje ziskem poháru (Ondrášovka cup) v sezoně 2010/2011.
Změna loga v roce 2007 značila velkolepé plány, ale později se ukázalo, že spíše symbolizuje trenérské a hráčské změny.
2010 - 2016 - současnost
Další etapa mladoboleslavského fotbalu byla ve znamení vysokých ambicí, které se občas dařilo naplnit a klub se dostal do evropských pohárů, ale většinou vypadl ve druhém kole, navíc se zde roztáčel kolotoč s trenéry. Klub postupně opouštěli hráči, kteří zažili nejlepší éru klubu Kulič, Rolko, Miller, Chramosta, Bořil, Zahustel, Kysela, Fabián, Rajnoch, Magera a další.. Tito hráči zažili nejúspěšnější období klubu - 2013/14 3. místo a následující sezony 3x 4. místo. Navíc účast ve finále poháru (2012) a jeho zisk (2015). Po Karlu Jarolímovi se kolotoč s trenéry roztočil znovu. Do klubu navíc chodili hráči, kteří měli jméno, ale neměli výkonnost. Hlavně v brankovišti se protočilo víc lidí než ve škodovce na lince. Postupně začal klub angažovat více hráčů na hostování a fotbal v našem městě začal pomalu upadat do dnešní podoby.
Také by bylo dobré zmínit, že klub v tomto období ovládl 2x juniorskou ligu (2014/15, 2016/17)
Trenéři v FKMB
Po odchodu Dušana Uhrina ml. (2007) přichází na střídačku Luděk Zajíc, po 64 dnech ve funkci jej střídá Zdeněk Ščasný, který většinu utkání trénuje z tribuny a většinu platu věnuje disciplinárce. Po 196 dnech je vystřídán Karlem Stannerem, který do té doby vedl místní B-tým. V červnu roku 2008 přichází do klubu Pavel Hapal a klub se těší na dlouhodobější spolupráci, ta trvala do května 2009. Po konci Hapala se na lavičku se vrací Dušan Uhrin mladší, kruh se uzavírá, ale kolotoč se točí dál. Následují - Karel Stanner (104 dní) a Ladislav Minář (41 dní), který byl sportovním manažerem a zahrál si s týmem finále poháru, kde podlehl na penalty Jablonci. Červen 2011 a do klubu přichází Miroslav Koubek, který dovede mužstvo na 4. místo. Avšak pan Minář chce opět na lavičku, takže po 443 dnech končí pan Koubek a nastupuje podruhé pan Minář, tentokrát od září 2012 do října 2013. Střídá jej Karel Jarolím, tým končí 2x čtvrtý a navíc získává podruhé v historii pohár. Trenér Jarolím si vyslouží angažmá u reprezentace a po 941 dnech odchází z Mladé Boleslavi. Následuje krátké angažmá Leoše Kalvody (127 dní) a angažování Martina Svědíka, který aniž by chtěl, měl nad sebou v roli GSM starého známého Dušana Uhrina mladšího, po 196 dnech dochází opět k výměně trenéra a do třetice nastupuje pan Uhrin. Neslavné angažmá končí po 239 dnech vyhazovem. Na jeho místo usedá v únoru 2018 Josef Weber, který končí na 9. a 7. místě, z nadstavby potom postupuje do evropských pohárů a za své výkony si vyslouží "nevypověditelnou" smlouvu, která je, ale v prosinci 2020 vypovězena. Jozef Weber byl ve funkci 1014 dní a byl to trenér, který si po dlouhé době získal fanoušky na svou stranu. Do klubu se vrací Karel Jarolím (442 dní), kterého čeká boj o záchranu, což zvládne, avšak v únoru roku 2022 je nahrazen Pavlem Hoftychem.
Už jen délka tohoto odstavce ukazuje, jak dlouhá je životnost trenérů v našem klubu a to nepočítáme sportovní manažery a další zákulisní hráče (Minář, Uhrin, Bílek, Jinoch, Mysliveček, Plíšek, David Jarolím) a změny v hráčském kádru. Každopádně od roku 2012 se v našem klubu prostřídalo 9 trenérů (za 10 let) s průměrnou délkou angažmá 450 dní (!). Od postupu do ligy (2004 (18 let)) To je 16 trenérů s průměrem 399 dní (!) ve funkci.
Započítán je i Pavel Hoftych, který může průměr zvyšovat, pokud vydrží ve funkci i po vydání článku.
Přestupy a osa týmu
Dříve by se strategie klubu na přestupovém trhu mohla identifikovat, jako: "vezmeme hráče, které nechce Sparta nebo Slavie a přivedeme kvalitu z menších týmů". Později se do Boleslavi brali hráči podle životopisu, kteří většinou již neměli klubu, co předat. V několika posledních sezonách jsme byli svědky braní mladých hráčů na hostování, problémem bylo, že pouze Čermák s Buchou byli přínosem. Teď bychom mohli strategii na přestupovém trhu hodnotit dobře. Klub se snaží brát talentované fotbalisty, které by v budoucnu mohl zpeněžit (Douděra, Ewerton, Preisler, Fila, Jurásek, Šimek), ovšem nutno říct, že by bylo dobré je v klubu nechat minimálně sezonu. Další věc je, že brát mladé hráče s potenciálem je riziko, protože u nich nikdo neví, jaký bude postup a vývoj, zda je investice správná (Langhamer, Obadal apod.). Nicméně tato strategie je podobná té hokejové a mohli bychom se těšit na zajímavé hráče.
Co se týká osy týmu, tak dřívější parta kolem Kuliče, Millera, Rolka, Matějovského apod. zde už asi nebude. Zároveň klub jedno období prodával všechny své kapitány - Hubínek, Hůlka, Rada, Přikryl, Fleišman, Magera atd. Nicméně osa Suchý-Matějovský-Škoda je zajímavá a dává mladým hráčům naději na zlepšení. Také zapracování hráčů z akademie jako Pech, Mašek, Stránský dává fanouškům Bolky naději. Ovšem je tu velké "ALE" v podobě změny realizačního týmu a opětného překopání koncepce.
Finance
V hokeji je obecně méně financí. Trh s hráči ovlivňuje NHL, která nemá konkurenci, zároveň má vstupní draft, stejně jako další ligy v Severní Americe, takže hýbe trhem i u mladých talentů. Zároveň záleží na každém svazu kolik peněz dostane za hráče, který je draftován nebo přestupuje do klubu v NHL. Jedná se tedy o tabulkovou hodnotu. Do nedávna trh ovlivňovala i KHL, kam hráči chodili vyloženě za financemi, jelikož kvalita KHL se té v NHL nepřiblížila. Zároveň v Česku platilo tabulkové odstupné, takže i volný hráč nebo hráč vracející se z ciziny byl majetkem klubu, ze kterého odcházel. Tudíž se klubům vyplatilo podepsat volného cizince, za kterého se nemuselo platit a po třech sezonách v ČR nebyl brán za cizince.
Ve fotbale je trh poněkud jiný, ovšem Česko se řadí na fotbalové mapě mezi východní a levné země, takže za hráče klub nedostává podobné odstupné jako za hráče z Německa, Francie, Anglie atd. Avšak i kluby z ČR si mohou za své hráče říct o zajímavé částky, které zaplní jejich kasy, zároveň kluby z naší země dokáží samy prodávat hráče i do větších lig než je ta naše, již neplatí pravidlo, že jen Sparta nebo Slavie prodávají do zahraničí, avšak prodeji pomáhá i účast v evropských pohárech.
Mladoboleslavský klub by podle všeho měl být v kladných číslech, i když doby, kdy měl jeden z největších rozpočtů v Česku, jsou ty tam a nahánět se se Spartou nebo Slavií je nereálné. Zároveň klub dokázal v posledních letech prodat hráče za zajímavé částky. Ovšem proslýchá se, že údajně generální partner Škoda Auto již nechce tolik podporovat fotbalový klub. Když se však podíváme, jaké zázraky dokázala na přestupovém trhu udělat Plzeň, musíme se ptát, jak je to možné? Samozřejmě Plzeň vyhrála peníze za titul a v Evropských pohárech.
K situaci s covidem bychom se neradi vyjadřovali, jelikož ta poznamenala všechny bez rozdílu a vymlouvat se na covid by nebylo na místě, také situace s energiemi apod. ovlivňuje nejen sport, ale i všechna ostatní odvětví.
Fanoušci a diváci
Bruslařský klub
Bruslařský klub hraje své domácí zápasy ve Ško-energo aréně, tento název nese zimní stadion od roku 2010. Stadion byl zastřešen v roce 1980 a několikrát rekonstruován. S oficiální kapacitou 4245 diváků je nejmenším v extralize. Zázemí pro hráče A-týmu i mládeže se neustále vylepšuje, ale na moderní arény ztrácí mnoho let. Samozřejmě jsme i v hokejovém prostředí slyšeli hlasy o stavbě nové arény, které zatím vždy vyšly naprázdno.
Na největší bitvy v první lize (Ústí, Chomutov, Brno) chodil vždy plný stadion, na play-off, případně na baráž, bylo narváno až po strop, lidé seděli na schodech, za mantinely se stálo ve třech řadách a v "kotli" bylo narváno. Po postupu do extraligy přivedla euforie diváky do hlediště, předváděná hra však byla zklamáním a na stadionu zůstávali jen ti nejvěrnější. Avšak na utkání o extraligu opět dorazil plný stadion a vyjádřil hráčům podporu. Po pádu do první ligy, změně loga a následném postupu, jakoby i domácí příznivci ožili a opět se začali hrnout na hokej, začali věřit nové cestě klubu, vedení, trenérům i hráčům. Klub se držel tradice a snažil se pro diváky připravovat přestávkové soutěže, autogramiády hráčů a trenérů. Natáčel videa ze zákulisí klubu a informoval o dění na sociálních sítích a webových stránkách. Samozřejmě, že byla i období, kdy se divákům nelíbila hra mužstva a svůj postoj dali jasně najevo.
V hokeji mohou diváci chodit na domácí zápasy 2x týdně, to znamená, že je to pro ně časově náročnější než fotbal. Zároveň však vše směřuje k play-off, ve kterém se rozhoduje o úspěchu či neúspěchu v sezoně. Tudíž největší návštěvnost a zájem o hokej se očekává právě na konci sezony.
Tím, že je hokejový stadion malý a uzavřený, dokáže atmosféru vytvořit i menší počet diváků, přesto musíme konstatovat, že jádro fanoušků je konzistentní a snaží se o vytváření skvělé atmosféry, a také o zapojení ostatních diváků na tribunách. Od roku 2017 (možná dříve) se na stadionu kromě Fanclubu BKMB objevuje i skupina s názvem Boleslavská smečka, která je oproti "normálním" fanouškům více do směru ultras. Nebojí se vytáhnout pyrotechniku nebo vytvořit choreo, které je někdy pro soupeře štiplavé, hlavně pro Liberec. Nezapomenutelné bude černobílé choreo s nápisem ANTI LIBEREC. Ať se skupina fanoušků řadí do té či oné skupiny jedno mají společné jsou jeden tým. Fanoušci Bruslařů jsou ochotni jet v hojném počtu i do vzdálenějších destinací a podporovat svůj klub na stadionech soupeřů.
Klub se snaží neustále vylepšovat zázemí i pro fanoušky, ale je omezen stářím stadionu, přesto rekonstrukcí prošly záchody, tribuny i kiosky. Klub navíc instaloval dvě velkoplošné obrazovky, které využívá i k podpoře atmosféry při utkáních.
Bruslaři se snaží o tvorbu nových kolekcí oblečení nebo o aukce hraných dresů, také pořádají různé akce pro fanoušky. Zároveň svou identitu změnili z BKMB na Bruslařský klub, zkráceně "Bruslaři". Změny loga si mohli všimnout i návštěvníci města, jelikož si klub pronajal několik nových reklamních ploch a potiskl autobus MHD.
Fotbalový klub
Fotbalový klub hraje své domácí zápasy v Lokotrans Aréně, která má kapacitu 5000 míst. Momentálně zde hraje domácí zápasy i FC Hradec Králové. Není tajemstvím, že v Mladé Boleslavi mají hráči skvělé podmínky pro přípravu, včetně několika tréninkových ploch. Více o stadionu v MB zde. Navíc se klubu daří budovat skvělé zázemí i pro mládež.
Již na druhou ligu chodilo do Mladé Boleslavi hodně diváků. Stadion měl tehdy pouze dvě tribuny (východní a západní), přesto byla průměrná návštěvnost vysoká (podzimní průměr 3076 a jarní 4834 diváků na jedno mistrovské utkání).
Klub v roce 2004 dokončil stavbu jižní tribuny a navýšil kapacitu na 5000 diváků, plány byly však daleko vyšší. V rozhovoru z roku 2003 mluvil prezident klubu Dufek takto: "Enormní snaha FK MB společně s magistrátem města směřuje k získání finanční dotace na stavbu hlavní arény, která by měla pojmout 15 000 diváků a jejíž stavbu bychom rádi zahájili v prvních měsících roku 2004."
Jak jsme již psali, po postupu do první ligy žilo město fotbalem, odpovídali tomu i výsledky a předváděná hra. Do toho jízda evropskými poháry, skoro na každé utkání bylo narváno a hlasatel mohl už po první rozehrávce hlásit 5000 fanoušků. Na Spartu, Slavii nebo Baník lidé seděli na schodech, lezli po sloupech a kapacita stadionu nestačila. Fanoušci byli 12. hráčem a vytvářeli parádní atmosféru, zároveň se v té době konali nezapomenutelné výjezdy na pražskou Letnou apod. Snad poslední velký výjezd byl na finále poháru v roce 2015 do Teplic. Hráči před utkáním (2005 a dál) házeli mezi diváky různé dárkové předměty, pořádali se autogramiády, maskot rozdával vlaječky (nejen) dětem, tvořila se celostadionová chorea, klub přispíval na chod fanklubu. Zároveň se řešila dostavba severní tribuny, dokonce se psalo, že pokud se nepostaví nebude v Boleslavi první liga (článek). S odstupem času úsměvné starosti.
Domácí utkání fotbalové ligy se konají jednou za čtrnáct dní, takže dříve byli diváci natěšení až zase půjdou na fotbal, oproti hokeji se nejednalo o rutinu, ale spíše o svátek. Ti věrnější, kteří jezdili i na venkovní duely, měli svátek každý týden. Bouřlivá atmosféra se, i kvůli neshodám mezi vedením klubu a fanklubem FKMB, vytratila. Dříve plný kotel je dnes jen pouhou vzpomínkou. Lidé raději začali fandit Spartě a Slavii než, aby přišli podpořit Bolku. Pamatujeme na divoké přesuny "kotle" ze západní na východní tribunu a zase zpět nebo na protesty kotelníků, kteří opouštěli svá vyhrazené místa. Celostadionové fandění je také minulostí, občas si lidé zakřičí "Mladá" - "Boleslav", ale doby, kdy při tomto pokřiku naskakovala husí kůže, jsou pryč.
Poločasové soutěže občas ještě zažijí svoji slávu, ale pravidelnost je ta tam. Poslední akce pro permanentkáře byl odkup hraných dresů či osuška s logem. Zda funguje Fan-shop a co v něm najdeme, jsme si nezjišťovali.
Klub byl založen v roce 1902, v roce 2022 oslavil 120. narozeniny. Všimli jste si někdo? Kromě příspěvku na webu a sítích nic. Asi taková panuje atmosféra kolem fotbalového klubu.
Již zmíněné sociální sítě, webové stránky klubu, celková prezentace a práce s diváky, je pro fungování klubu, alespoň v dnešní době, nedílnou součástí. Zde si můžeme vypůjčit florbalový oddíl z Mladé Boleslavi, který je momentálně nejúspěšnějším kolektivním sportem v našem městě. Klub změnil identitu, logo i barvy a rozhodl se identifikovat s městem, hrdě se přihlásil k městu Mladá Boleslav a vznikla identita "MADE IN BOLKA", tuto identitu doprovodil filmem a dalšími audiovizuálními podklady. Reportáže s hráči klubu, jejichž cílem bylo říct lidem: "I když jsem se nenarodil v Boleslavi, žiji tady a chci za ni bojovat." Lidé mohli černobílou vizualizaci MADE IN BOLKA vidět po celém městě. Klub se nebojí uspořádat akce pro školy, rozdat lístky zdarma, vymýšlet soutěže a vypravit autobus na superfinále. Ovšem pokud vyhráváte a patříte do špičky máte tuto práci mnohem lehčí, než když se nedaří. Od florbalistů by se mohli učit i ostatní kluby (nejen) v našem městě.
Bruslaři se snaží komunikaci s diváky neustále vylepšovat. Dříve natáčeli videa ze zákulisí klubu. Snaží se být aktivní a informovat o novinkách v A-týmu i mládeži, přináší rozhovory nejen s hráči a trenéry, ale i s lidmi z vedení klubu, tak aby diváci věděli kam klub směřuje, a co se v něm děje. Díky účasti v Lize mistrů museli natočit videa, kde představovali klub a město. Videa se celkem povedla, jak se říká vždy je prostor pro zlepšení. Nicméně můžeme komunikaci a práci s fanoušky hodnotit kladně.
Fotbalový klub na tomto poli jednu dobu zaspal a jak jsme psali výše, akce pro fanoušky již skoro žádné nejsou, ale není se čemu divit, když mezi diváky panuje spíše averze ke klubu a permanentky si kupují jen ze setrvačnosti a lásky k fotbalu. Nicméně v poslední sezoně se klub snaží být aktivní na sociálních sítích a komunikovat s fanoušky více otevřeně. Snad ještě není pozdě. Nicméně musíme klub pochválit, protože graficky a komunikačně se zlepšil, i když stále je zde prostor pro zlepšení, ale to je vždy a ve všem.
Kluby by si měli vážit svých fanoušků a komunikovat s nimi narovinu. Diváci nejsou hloupí a vztah mezi klubem a divákem je založen na důvěře. Samozřejmě jak už zaznělo, když se daří je jednoduché komunikovat a být kamarád, ale právě v těchto chvílích budujete vazby, které se ukáží při krizových situacích a diváci vám vrátí vaši důvěru a podporu. Jak zní jedno fanouškovské klišé: "Hrdí když se vítězí, věrní když se nedaří."
Zároveň všechny tyto aktivity stojí nemalé množství peněz, takže pokud chce klub ušetřit omezí právě marketingové záležitosti viz tisknutí zpravodaje na fotbalech (nově elektronicky).
Shrnutí
Tento článek měl být spíše zamyšlením se a názorem fanoušků, kteří dospívali v minulém desetiletí a pamatují vzestupy a pády hokejistů i cestu na vrchol fotbalistů. Ve sportovním světě existuje několik cest k úspěchu, ale všechny spojuje tvrdá práce a snaha o to být nejlepší. Můžete nakupovat drahé hráče, ale pokud bude slabý trenér nebo se jim nebude chtít bojovat, tak neuspějete. Také můžete kupovat mladé talenty, ale pokud se nebudou chtít zlepšovat a nenastavíte správné prostředí, tak zůstanete jen u talentů. Nic není tak jednoznačné a jednoduché, jak to vypadá na papíře nebo z tribuny. Každý to může vnímat jinak a vždy se více vidí to špatné než to dobré. Avšak vždy rozhodují výsledky. Dříve normální věci jako patriotismus nebo klubismus jsou dnes čím dál víc vzácnější, ale stále je dokáží lidé ocenit. Diváci v Mladé Boleslavi jsou nároční, ale pokud hráči i vedení odvádí maximum pro klub (i diváky) jsou ochotni odpustit i nezdary a pády.
Zatímco u hokeje je v posledních několika letech situace čitelnější a dají se poznávat určité koncepční kroky, které vedou k cíli, zlepšit a vychovat hráče. Ve fotbale je tato strategie méně čitelná, vlastně je dost možné, že klub ji několikrát za posledních 10 let změnil a poslední dva roky je podobná té v hokeji, akorát je složitější vše analyzovat. Zároveň je dost možné, že se v Česku nedá pracovat koncepčně jako v zahraničí, viz rozhovor s Radimem Vrbatou.
Každé odvětví sportu se může vymlouvat na nedostatek financí, změnu generace, nové technologie, užší základnu apod. Ale i v ostatních zemích mají podobné děti, rodiče, problémy...
Pokud jste článek dočetli až sem, budeme rádi pokud jej budete sdílet mezi své přátele a pošlete nám zpětnou vazbu na našich sociálních sítích nebo na e-mail: bolkacast@gmail.com
Sportu zdar a tomu mladoboleslavskému zvlášť!
Mladá Boleslav do toho!
Komentář: Snažili jsme se shrnout aktuální situaci v hokeji i ve fotbale s ohledem na historická fakta a "náladu ve společnosti". I když pocházíme z hokejového prostředí, jsme velkými fanoušky fotbalu a chceme se vyhnout nařčení z tendenčního popisu fotbalu nebo hokeje. Zároveň jsme zvolili metriku 10 let (u trenérů a diváků), jelikož je dle nás 10 let ve sportu ideálním měřítkem. Samozřejmě jsme se snažili popsat a vytáhnout věci i před rokem 2012 (hlavně u fotbalu).
Zdroje:
https://www.fortunaliga.cz/klub/8-fk-mlada-boleslav